„Sedmička“ na obzoru?

Ač se to zdá téměř jako včera, od našeho vstupu do Hanspaulky už uplynuly celé dva roky. Co se za tuto dobu změnilo? Z partičky ztracenců, která rozdávala bo-dy takřka na potkání, se stal tým, který už dává hlasitě najevo, že 8. liga je pro něj málo.

Ale opravdu na to máme, nebo nás čeká jen další průměrná sezóna? Najít odpověď bude těžké, pravdu ukáží až ostré ligové zápasy. Přesto už naše účast v Ligovém poháru naznačila, že by to tentokrát vyjít mohlo.

Ligový pohár jsme původně brali jen jako možnost zahrát si zápas s kvalitním protivníkem. To, že se nám podařilo prokousat se přes první kolo, je nutno brát spíše jako dílo štěstí a náhody, přesto jde o signál, že hrát se dá s kýmkoliv a žádný zápas není předem prohraný. V obou utkáních jsme podali obětavý výkon podpořený výborným výkonem brankáře a všichni hráči dřeli nadoraz, což je jeden ze základních předpokladů úspěchu.

Ale každá mince má svůj rub a líc. Možná se nad tím v první chvíli nikdo nepozastavil, ale faktem zůstane, že ani v jednom zápase se nám nepodařilo skórovat! Jistě, můžeme říct, že bylo nutno přizpůsobit taktiku kvalitě soupeře, že jsme museli hlavně bránit a na útok nezbývalo mnoho času, pravda ale bude asi trochu jinde.

Ve střetnutích s průměrnými týmy trochu zaniká, že máme velký problém si vůbec vypracovat šanci nebo donutit soupeře k chybám v rozehrávce. V celé nahotě se tento jev ukázal ve druhém pohárovém zápase, kde jsme si za celé utkání vytvořili jen dvě příležitosti, které jsme navíc ještě trestuhodně zahodili.

V zápasech se srovnatelnými soupeři se to stává téměř se železnou pravidelností, nejlepším důkazem budiž minulá sezóna. Sice jsme ani jednou neprohráli, ale také jsme z pěti utkání s týmy z popředí tabulky čtyřikrát remizovali, z toho třikrát 1:1! Ukazuje se, že obrana sice pracuje celkem dobře, s útokem to už tak slavné není. Pokud ale zlepšíme důraz v koncovce, naše šance na postup se o hodně zvětší.

Druhou velkou bolest naší hry dopředu poměrně trefně vystihli ve svém článku Cvrčci, náš soupeř z 2. kola poháru, když konstatovali, že „nakopávané balony na obsazené útočníky neměly šanci na úspěch“. Tato taktika, kterou s občasnými výjimkami praktikujeme od našeho vstupu do ligy, skutečně většinou nemá naději uspět.

Náš tým nedisponuje dostatkem dobrých hlavičkářů, kteří by si s takovými míči dokázali poradit, navíc hra po zemi je obecně efektivnější a nebezpečnější. Je důležité nebát se vzít na sebe častěji odpovědnost a zkusit raději riskantní přihrávku než bezhlavý nákop do země nikoho. Ne vždy je totiž nejsnazší cesta i tou nejlepší...

Teorie jsou sice hezká věc, ale důležité bude hlavně to, jak dokážeme prodat naše „umění“ na hřišti. Co nás tedy čeká a nemine? Úvodní utkání sezóny je vždy velmi důležité pro dobrý rozjezd soutěže, tentokrát navíc půjde o souboj s přímým konkurentem v boji o 7. ligu, týmem Pod parou. Od výsledku utkání se bude odvíjet celý zbytek sezóny.

Ani letos se nevyhneme tradičnímu výletu na druhý konec Prahy. Po Císařské louce, Zahradním městě a Suchdole se tentokrát podíváme zdaleka nejdál, až do Modřanské rokle. Zde nás na hřišti Angelovova čeká jediný novic ve skupině, tým Polární záře. Vítězství by mělo být pro nás povinností, ale zápasy s nováčky jsou většinou hodně nevyzpytatelné, proto je důležité utkání nepodcenit.

Naopak mezi pátým a devátým kolem se nebudeme muset hnout z Prahy 8, konkrétně z Karlína. Vesměs půjde o duely s týmy, které mohou nejen překvapit a připravit nás o body, ale i výrazněji promluvit do konečného pořadí v tabulce.

Karlínskou misi uzavřeme atraktivním derby s Ústavanem, v kterém se už dost možná bude rozhodovat o postupujících. Sezónu pak zakončí duel s Pivnicí u Zpěváčků, na kterou máme jistě příjemné vzpomínky z podzimní sezóny. V přípravných zápasech jsme se příliš nepředvedli, snad budeme mít po tomto utkání větší důvod k radosti.