Mefamorfózy svinského kádru

Modrý Svině mají za sebou už patnáct sezón v Hanspaulce. Takto dlouhé období samozřejmě nebylo možné odehrát ve stále stejné sestavě. Hráči přicházeli i klub opouštěli, někteří se i opakovaně vraceli a nelze opomenout ani ty, kteří zaskočili jednou či dvakrát a členy týmu se nikdy nestali.

Za osm let od vzniku prošlo klubem celkem 37 hráčů, z toho 25 se statutem oficiálního člena týmu. Toho úctyhodné číslo už stojí za pozornost, zvláště nyní, v době, kdy se rozhoduje o dalším osudu klubu.

Následující materiál nemá za úkol věnovat se jednotlivým hráčům či zápasům, spíše zmapovat, jakým způsobem se početně vyvíjel kádr Modrých Sviní, docházka na zápasy a nakolik tyto dva faktory ovlivňovaly nejen výsledky a výkony týmu, ale i celkové klima v klubu.

Nováčkovský entuziasmus
První sezóna byla možná výsledkově katastrofální, ale z hlediska týmu přímo snová. Docházka byla velmi příkladná, na každý zápas přišlo minimálně osm hráčů a všech 11 registrovaných odehrálo alespoň polovinu utkání. Průměrných 9,6 hráče na zápas je z dnešního hlediska vysoké číslo, ale v dřevních dobách málokdo výkonnostně vyčníval a střídalo se také úplně jiným způsobem.

Sobotní vystřízlivění
První přechod na víkendy řádně zamíchal i se soupiskou a idylka byla ta tam. Kádr se rozrostl na patnáct jmen, pravidelně se na ale v zápisech objevovalo pouze devět z nich. Zato alespoň jedno utkání si na své konto připsaly hned dvě desítky hráčů. Široká základna na jednu stranu znamenala, že proti No Madam B se do Hrdlořez sjel rovný tucet borců, na druhou stranu opět byli na každém zápase minimálně dva na střídání.

Ve znamení maturity
Poslední středoškolská sezóna Jaro 2004 pokračovala v trendu té minulé, alespoň co se čísel týká. Předmaturitní stres se výrazně podepsal na docházce části týmu, takže padesátiprocentní účast mohlo vykázat opět pouze devět ze 14 aktivních hráčů. Zápasová soupiska oscilovala mezi sedmi a deseti jmény, průměr hráčů na zápas poprvé klesl pod hodnotu 9, konkrétně na 8,8. Optikou dneška vcelku ideální stav.

Osmičková stabilizace
Po třech sezónách se klub konečně etabloval v hanspaulských strukturách a divoké počátky vystřídalo období relativního klidu. Aktuální soupiska čítala patnáct položek, stabilní jádro se drželo na devíti členech a "výpomoc" zvenčí byla velmi výjimečnou záležitostí. Každý čtvrtek či sobotu se do modré "uniformy" převlékalo většinou osm až deset bojovníků, pouze na derniéru proti Pivoji dorazilo dvanáct "duší" i všichni zranění, vždyť šlo o postup. Premiérově jsme si ale vyzkoušeli i hru bez střídání.

Konec jedné éry
Zajímavé jaro s tragicky nezvládnutým závěrem nebylo v otázce kádru příliš invenční. Snad jen tím, že poprvé a také naposled dosáhl počet aktivních registrovaných hráčů čísla 16. Pouze osm z nich ale odehrálo víc než polovinu ze šestnáctizápasové porce. Početný kádr ale zajišťoval, že vždy alespoň dva hráči na střídání dorazí. Průměrná účast se po roční pauze opět vrátila na hodnotu začínající číslicí 9. Po velkých letních změnách ale období rovnováhy skončilo.

Modrý Svině, verze 2.0
Tři nováčci přinesli čerstvý vítr a zápasová účast začala stoupat. Dokonce nakolik, že jsme si poprvé vystačili opravdu sami, a to i v jinak nedostatečnou docházkou postižených přátelácích. Počáteční nadšení ale i vlivem slabých výkonů brzy opadlo a zatímco v polovině září v derby s Ústavanem naskočilo dvanáct hráčů, v rozlučce s podzimem proti Banánům jsme hráli bez střídání. Přesto ukazatel průměrné docházky opět stoupl, a to o celé čtyři desetiny, na 9,4.

Nešťastná třináctka
Proč třináctka? Právě toto číslo výrazně charakterizuje jednu z nejhorších sezón. Po celé jaro 2006 jsme po příchodu Ondry Matějky trpěli chronickou "přelidněností" a dvakrát se tak dostavili na utkání dokonce ve třinácti. Kompletní dvě "pětky" byly zápasovým standardem a průměr stlačil na (přesto stále dost hrozivých) 10,3 až závěr jara, kdy se neúspěchy a atmosférou otrávený tým scházel spíš už jen silou vůle.

From Hell to Heaven
Zpočátku nic nenasvědčovalo změně oproti jaru, postupem času jsme se ale začali scházet v rozumných počtech a na sezónní maximum jedenácti hráčů jsme se dostali až na posledním zápase. Průměrná účast se doslova propadla až na 8,5, tedy vlastně optimální hodnotu a pravidelnou docházkou táhla klub za postupem devítka jedinců. Třeba listopadovou bitvu s Cervezou jsme sice hráli prakticky bez střídání, jenže v nastalé euforii to byl vcelku zanedbatelný problém.

První z Dragerů
Sezóna, která vedle jiného přinesla i první povedené angažmá hráče s předchozí hanspaulskou zkušeností, byla zajímavá hlavně ustáleností týmové soupisky. Ta sice obsahovala čtrnáct jmen, reálně ale do soutěže zasáhlo pouze deset hráčů, což byl zároveň maximální počet v jednom utkání. A jelikož zároveň nikdy nás nebylo méně než dva na střídání, jedná se z tohoto pohledu o jednoznačně nejstabilnější sezónu.

Nedělní kbelská pohoda
Podzim 2007 v lecčems připomínal současnou situaci, jenže tenkrát to nikomu příliš nevadilo. Z 11 aktivních hráčů jich pravidelně nastupovalo devět, v každém zápase jsme mohli střídat a ani přeplněná lavička nás vůbec netrápila, více než devět nás bylo opravdu výjimečně, v průměru pouze osm. Nedostatek hráčského materiálu se sice občas projevil nějakým tím ztraceným bodem, o žádný fatální problém ale nešlo, když se hraje o postup, bývá vše jednodušší.

Dvanáct rozhněvaných mužů
To je samozřejmě myšleno trochu v nadsázce, přesto i na jaře 2008 se občas stávalo, že na zápas dorazilo i dvanáct hráčů a to netěšilo vůbec nikoho. Stabilně nastupovalo ze třinácti aktivních borců hned jedenáct a průměrná zápasová účast opět výrazně poskočila vzhůru, až na průměrnou hodnotu 9,6 - které už od té doby nikdy nedosáhla. Ani garantovaní dva hráči na střídání každý zápas nás ale v šestce napoprvé nezachránili.

Jako podle učebnice
Pokud se v této sezóně skrývá prapůvod všech současných neduhů a problémů, tak situace v kádru s tím neměla pranic společného. Druhá a poslední naprosto "čistá" sezóna, ze čtrnácti aktivních hráčů hned deset pravidelných, účast na zápasech mezi sedmi a deseti jmény a z dlouhodobého hlediska ideální průměr 8,8. Hra sice občas kostrbatá, ale za to složení týmu až tak nemohlo.

Ticho před bouří
Sezóna sice proběhla ještě vcelku normálně, avšak nejen kvůli zranění některých hráčů někde tady začala klíčit kádrová krize, která se pak s týmem táhla dál. Průměrná účast naposled vyšší než 9 a ze čtrnáctky aktivních hned 11 s více než poloviční účastí - takhle nějak by to asi mělo vypadat, zvlášť když tým do posledních minut bojoval senzačně o postup.

Nebe, peklo, ráj
První zápasy byly skvělé jak docházkou, tak výsledky. V říjnu nás však i vlivem nepříznivých termínů postihly dnes už běžné problémy se složením týmu, dva zápasy jsme dokonce absolvovali bez střídání a jen zlepšeným závěrem ve všech směrech jsme se vrátili nakonec do klidného středu tabulky. Kádr čítal už pouze dvanáct jmen, alespoň jednou ale hrálo i pět dalších borců, také už evergreen posledního roku. Účast se pohybovala mezi již zmiňovanými šesti a devíti hráči, průměr pak spadl na historické minimum, hodnotu 7,8.

Balancování nad propastí
Trauma předešlého podzimu pokračovalo, v řeči čísel se od sebe poslední dvě sezóny lišily jen velmi málo. Pouze aktuální soupiska opět o prořídla a vrátila se na historické minimum z první sezóny - 11 hráčů. Z nich devět nastoupilo alespoň v polovině duelů, přesto to nestačilo, na podporu musel přispěchat hned půltucet pomocníků. Přesto se průměr hráčů na jeden zápas přes hodnotu 8 podruhé za sebou nedostal.

Co přinese následující podzim? Napoví příští dny a týdny, jedno je však jasné, ledy už se v tomto směru začaly výrazně hýbat a problémy předchozích dvou sezón by se snad už opakovat neměly. Jestli ale případné změny přinesou i kýžené zlepšení atmosféry v týmu, je však zatím spíše nejasné.