Cerveza - K.O. za šest minut

Rychlých několikanásobných úderů jsme během sezóny předvedli několik, stačí vzpomenout na poslední desetiminutovku proti Kikině, tento zápas byl však zdaleka nejdůležitější.

V souboji o záchranu proti Cerveze jsme už v úvodu neponechali nic náhodě a třemi direkty během šesti minut si vytvořili uklidňující náskok, který už poté stačilo pouze kontrolovat. A to byl soupeř tentokrát nejspíš střízlivý...

A my že neumíme střílet góly?

První polovina sezóny nevybočovala z tradice posledních let. Produktivitu jsme si drželi na spíš podprůměrných dvou gólech na utkání, navíc jsme po 6. kole klesli na poslední příčku a ve zbytku podzimu se čekal víc tuhý boj o každý gól než nějaké střelecké hody.

Proto 28! přesných zásahů v posledních pěti zápasech působí skoro jako z pohádky. Naše dosavadní sezónní maximum jsme vylepšili o celých 10 branek a poprvé v šesté lize zakončili sezónu s kladným skóre!

Vyzpovídali jsme... Otu Dubna

Člověk mnohými nenáviděný a zatracovaný. Prezident i Největší Svině. Funkcionář, který vedl Modré Svině od jejich počátku, bezmála sedm let. Za tu dobu se klub stal jeho velkou láskou, a kdo zná v Hanspaulce Modrý Svině, zná i jeho. Dokonce díky němu nás zná více lidí, než kolik nás opravdu vidělo hrát. OTA DUBEN odehrál celkem 148 ligových zápasů a jeho éra teď končí, proto jsem jej opět požádal o rozhovor.

Zapadlí vlastenci, aneb „také za nás hráli“

Někteří z nich byli důležitými postavami, rozhodovali zápasy a patřili k lídrům. Jiní byli velkým přínosem herně, leč s přístupem už to tak slavné nebylo a u dalších si nezaujatý pozorovatel ani nevybaví, kdy že to za nás vůbec hráli.

Část z nich odešla do jiných klubů, jiní zas skončili, protože si začali myslet, že už na „to“ nemají a další přestal bavit fotbal nebo ho nezvládali časově. Byli i takoví, co odcházeli s těžkým srdcem a někteří zas ne zrovna v dobrém.

Déja vu po čtyřech letech

Leckomu z pamětníků se v ten moment vrátily vzpomínky o čtyři roky nazpět, do června 2005. Tehdy jsme na Podvinném Mlýně vzdorovali nezvratnému osudu až do 52. minuty, kdy smolný Petrův odkop pohřbil naše postupové naděje. Po letech se dostavilo kruté déja vu, byť situace, obsazení a celková atmosféra obou událostí se v mnohém lišily...