O Skotsku s Vítkem Zahradníkem

Jedním z prvních našich bývalých spolužáků, který okusil delší pobyt v zahraničí, byl Vítek Zahradník. Už podruhé se vypravil do Skotska, kde skoro dva měsíce pracoval s kamarády na farmě, a které pak následně i procestoval. Není tedy pochyb o tom, že má z letošního léta spoustu zajímavých zážitků, o které se se svým typickém nadhledem rád podělil...



O prázdninách jsi byl na brigádě ve Skotsku. Jak dlouho vlastně?
Nakonec přesně dva měsíce.

A kde jsi přesně byl?
Pracoval jsem na severu u Inverness na farmě a vydělával hrozně obrovský obnosy peněz. A abych nezapomněl, taky jsem se učil anglicky.

No to určitě... A nebyla tam na farmě náhodou spousta Čechů, Slováků a Poláků?
To samozřejmě ano, ale myslím, že od doby, co jsem tam byl, mám lepší slovní zásobu co se týče názvosloví všech možných druhů ovoce a zeleniny než kdokoliv, koho znám. A objektivně si myslím, že v budoucím životě se to člověku prostě hodí…

Třeba můžeš dělat zelináře na Václaváku...
Samozřejmě... a leccos jinýho...

Byl to tak trochu týmový zájezd, nemám pravdu?
V podstatě „soustředění“... Byl tam se mnou ještě Růža, Ota a Jirka Vorba, tehdy ještě všichni z Modrých Sviní.

Jak moc složitá je práce na farmě?
Zdá se ti, že jde něco neumět na trhání malin a jahod? Náročná práce to určitě není, akorát to člověka hrozně otravuje, protože je to pořád stejný. Tam v podstatě nejvíc záleží opravdu na tom, jak moc se člověku chce a když se člověku moc nechce, tak je to potom blbý. Ty dva měsíce jsou ale myslím maximum, co se tam dá vydržet, než to člověka začne fakt strašně štvát. Poslední tři týdny si člověk už jen musí pořád dokola opakovat, kolik vlastně vydělává za takovou flákačskou práci. Stoprocentně to není zábava.

Takže člověka tam udrží jen ta vidina toho výdělku?
Určitě, jinak by tam nejezdil! Ale asi jak koho. Někoho ani ta představa výdělku nevyburcuje.

Jak jsou tedy brigádníci placení?
Platí se to podle činnosti, kterou zrovna děláš. Taky je důležitý, že tam kam jezdíme my jsou lidi hodní a ze začátku, než se nějak „rozjedeš“, tak ti platí 5 liber za hodinu. Když se pak zrychlíš, tak už se platí za výkony a to když dostaneš dobrej keř a máš dobrej den, tak průměrná mzda šplhá až na 7-8 liber za hodinu.

Jak jsou směny?
Standard je 8 hodin a když je hodně práce, tak jsou ještě večer nepovinný 2 hodiny, takže se to vyšplhá k těm 10 hodinám. Když moc prší nebo nesvítí sluníčko, čili toho moc neroste, tak se to občas krátí.

Takže neustále sbíráte jahody a maliny?
Občas se dělají jiný práce. Jedna věc je, že se tam sbírá leccos. Krom jahod a malin ještě rybízy všech druhů od černýho po bílý nebo angrešt. Druhá věc je, že se tam taky pleje, seká tráva... To je placený za hodinu.

Kolik vás brigádníků na téhle farmě bylo dohromady?
Ta, kam jezdíme my, je aspoň podle toho, co vím z doslechu, jedna z nejmenších. Bylo nás tam plus mínus dvacet.

Takže malá příjemná rodinná farma?
Přesně tak. Příjemný rodinný prostředí, zatímco jsou známý ty, o kterých se člověk dočítá v novinách, kde je tři sta čtyři sta lidí a je tam naprosto anonymní prostředí. To ta naše ne. Tam tě farmář zná, baví se s tebou, právě proto, že je to malá farma.

Ty už jsi tam byl druhý rok. Takže jste se asi potkali s kamarády z loňského léta, ne?
Jasně. Tak polovinu z těch dvaceti jsme už znali z loňska a ti noví byli zase jejich kamarádi, protože ten farmář má zásadu, že na prvním místě jsou lidi, co už u něj pracovali a hned na druhým jsou jejich kamarádi. Takže je to celý propojený a je to příjemnej systém.

Jak se tam bydlí?
Bydlí se v karavanech. Myslím, že denní poplatek je asi tři libry. Jsou to takový velký luxusní karavany s televizí a se sprchou. Ty největší jsou pro pět lidí, nejmenší pro tři. Sváží tam všechny možný karavany, co kde farmář za dobrou cenu sežene, ale s veškerým komfortem, takže ty dva měsíce to člověk vydrží úplně bez problémů.

Ta vaše farma je blízko nějakého městečka nebo vesnice?
Je to trochu odlehlý, ale nejbližší město, kde je i Tesco a všechno možný je asi pět mil daleko. Dopravit se tam stopem není problém.

Takže jste se dopravovali stopem?
Určitě stopem. Jak asi každý ví, tak autobusy jsou v Anglii hrozně drahý, takže jen za to, kdybychom tam cestovali obden na nákupy, by jsme zaplatili nehorázný sumy. Takže jedině stopem.

Stopování je tam tedy bez problémů?
Vzhledem k tomu, že jsme byli většinou tři kluci, tak to není úplně luxusní. Do hodiny ale někoho stopneš vždycky. Lidi jsou tam hrozně příjemný a je to i výhodný, protože si popovídáš anglicky a třeba, když jsme ještě loni sháněli práci, tak ti různě doporučí co dělat a kam se obrátit nebo kde slyšeli o nějaký práci. Takže stop je jednoznačně výhodnější.

Skotové jsou tedy hodně příjemní a milí?
Určitě. Je teda jasný, že to auto zastaví člověk, který je spíš nakloněný těm stopařům. Nevím teda jak ostatní, ale ti s kterýma přijdeme my do kontaktu, tak to jsou fakt hrozně milí lidi.

Minulý rok vás snad prý i nějak pohostili. Je to tak?
Přesně tak. Jeden člověk (úplně úžasnej a já ho tímto pozdravuju, až to bude číst) si jenom kvůli nám zajel asi o sto mil, nakoupil nám jídlo a dal nám každýmu asi deset nebo dvacet liber. Hrozně milej člověk. Ale lidí, co si kvůli tobě zajedou, je tam víc.

Čím si vysvětluješ, že byl tak štědrý?
Protože jsme hrozně sympatický sexy kluci…

Já slyšel něco o tom, že jste spíš asi vypadali hodně zbědovaně…
No to je vlastně pravda. On mu totiž Jirka celou cestu vyprávěl o tom, jak jsou veškerý ekonomický podmínky v Čechách strašně bídný a jaký jsme chudáci, že nemáme ani na jídlo, tak se nad náma asi trošku ustrnul...

Tuší Skotové, kde leží naše republika? Neposouvají nás do Ruska nebo nás nezaměňují s Čečenskem?
Pro ně jsou Češi asi docela známý. Přeci jen Skoti nejsou Američani. Skoro každý, kdo nás vezme říká, že Prahu zná, že tu byl nebo že kamarád byl v Praze. Určitě nás dost znají...

Měl jsi na svých cestách nějaký konflikt?
No my jsme žádný konflikty neměli. Sice zabili pár Čechů, co jsme tam byli, takže asi nějaký ty konflikty budou, ale nám se naštěstí vyhýbaly.

Jak to bylo s jídlem? Vařili jste si předpokládám sami...
Jasně. Není to úplně fajn, protože za celý ty dva měsíce jsme nejedli nic jinýho než těstoviny a fazole. Sice se to pravidelně střídalo, ale noční pobyt v karavanu třeba po těch fazolích býval někdy docela veselej…

A jak jsou tam drahý potraviny a dá se na nich z toho platu nějak ušetřit?
Potraviny jsou tam strašně drahý. Akorát když člověk kupuje Tesco výrobky, tak ušetří. Ty tam nejsou určitě dražší než u nás. Někdy jsou dokonce levnější.

Jak se vám oproti loňsku změnily platy?
Platy záleží hlavně na sezóně. Loni byla lepší sezóna, takže jsme si za kratší dobu vydělali poměrně víc peněz. Jinak skotský platy rostou, takže loni byla minimální mzda, čili to, za co jsme placený od hodiny nižší než letos.

Mohl bys prozradit, kolik si brigádník na té vaší farmě může za dva měsíce vydělat?
Cesta tam a zpátky i s pojištěním a zařizování mě letos vyšla zhruba na deset tisíc. Určitě se to ale dá stlačit ještě níž. Jídlo (když se šetří), všechny suvenýry a ostatní útraty byly patnáct až dvacet tisíc možná a v plusu jsem po těch dvou měsících zůstal asi o pětapadesát tisíc.
Je to ale zase hodně závislý na tom, jak moc se člověk rozhodne omezovat. Určitě se ten výdělek dá ještě vylepšit, ale zároveň jsou lidi, co si tam nakupujou všechno možný a žijou tam spíš jako na dovolený, takže ten zisk je potom podstatně menší. Řekněme, že můj výdělek byl takový, že se člověk nemusel moc omezovat, ale zase si ani moc nedopřával...

Jak jste se dopravili do Skotska?
Jeli jsme autobusem do Londýna klasicky přes nějakou studentskou agenturu. To vyjde zhruba na tři tisíce. Potom místně je taky velkej výběr, ale člověk si to musí různě zjišťovat, protože ty rozdíly v cenách jsou na stejných trasách třeba i desetinásobný. Záleží hodně na výběru firmy.Kromě toho jsme letos už zjistili, že jestli tam se ještě někdy vypravíme, tak už určitě poletíme. Protože nízkonákladová linka přímo do Skotska možná vyjde o malinko dráž, ale třeba kamarády z Polska to stálo o dost míň než nás cesta autobusem. Je to podle toho, jak si to člověk zařídí a určitě je let mnohem pohodlnější a strávit na cestách dvě hodiny oproti čtyřiceti je dost velký rozdíl.

Skoti jsou pověstní vztahem k pivu. Jak jste si vedli po této stránce jakožto vyslanci „pivního“ národa? Navštívili jste pub?
Jo určitě, v pubu jsme byli. Problém ale je, že i v těch jejich opravdu normálních vesnických hospodách to pivo stojí asi tři libry a to je zhruba sto dvacet korun, takže si to člověk moc neužívá… Nehledě na to, že není ani zdaleka tak dobrý jako český pivo, ale prostředí je příjemný, Čechům hodně blízký.

Jaké značky piv jste tam otestovali?
No vlastně žádný. V hospodě jsme byli jenom třikrát, z toho dvakrát jsme byli v tom nejbližším velkým městě, kde je česká hospoda. Takže jsme měli Staropramen. Měli i Prazdroj, ale my přeci jen chtěli ušetřit. Ostatně vychutnat si Staropramen za sto dvacet korun je zážitek, který si člověk v Praze nedopřeje...no vlastně ano. Kdyby se snažil, tak by ho zažil...

A Prazdroj čepovali za jakou cenu?
Plzeň asi za sto padesát. To už takový rozdíl není, ale Staropramen je mi bližší a chtěl jsem okusit chuť domova. Místní značky jinak nic moc. Tam je hlavní rozdíl v tom, že jsou zvyklí točit pivo bez pěny, takže už když ti to donesou, tak to vypadá jako strašnej větrák, ale on si člověk zvykne na leccos.

Minulý rok jste Skotsko docela procestovali. Jak tomu bylo tentokrát?
Tenhle rok jsme samozřejmě taky cestovali, dokonce daleko líp než loni. Napadlo nás si půjčit auto z půjčovny, což vůbec nevyjde draho a stihne se toho strašně moc.

Není to příliš drahý?
Auto stálo přesně dvanáct liber padesát pencí na den (zhruba 450Kč). To je vlastně ještě levnější než autopůjčovna v Čechách.

Autíčko jste měli jaký?
No bylo to doslova autíčko, protože jsme měli Nissan Micra, takže vměstnat se tam ve čtyřech nebylo úplně luxusní, ale všechny zavazadla jsme nechali na farmě a pak už to šlo v pohodě. Strávili jsme tak celý poslední týden.

Otázka typická pro letošní léto a podzim. Kolik stojí ve Skotsku benzín?
Zhruba do libry za litr, tedy většinou do čtyřiceti korun. To není o moc víc než u nás...

Je známo, že ve Skotsku se jezdí na opačné straně silnice. To vám nedělalo problém?
Zkušenosti jsme s tím neměli nikdo, a proto většinu cest odřídil kamarád, který tam legálně řídit směl, protože jako jedinému z nás mu bylo tou dobou jednadvacet. Zkusmo jsme si to vyzkoušeli nakonec všichni. Já to nemůžu moc posoudit, protože jsem řídil docela dlouho (asi 300km), ale opilý... Jinak je to docela v pohodě. Není to tak hrozný, jak by se zdálo. Člověk si rychle zvykne, jenom ho to občas táhne ke krajnici, protože nejme zvyklí mít po pravý straně auta tak blízko. Řazení levou rukou není po chvilce žádný problém a ani na křižovatkách nejsou problémy. Když se hlídáš, tak to jde.

Zahráli jste si tam někdy fotbal nebo snad navštívili nějaké utkání slavných týmů?
Ne fotbal jsme se nedostali. Zahráli jsme si, ale jen na tý farmě s kamarádama z Polska a ještě se synama toho farmáře.

Takže mezistátní utkání ČR - Polsko?
Ne, to ne. Mixovali jsme to, protože Poláci byli moc dobrý. Samí studenti sportovních vysokých škol a podobně.