Návrat do šesté ligy se Modrým Sviním v jejich jubilejní dvacáté ligové sezóně vydařil tak napůl. Základní cíl - záchrana v soutěži - se podařilo splnit opticky bez větších problémů, další výsledkový posun se však přes nadějný začátek opět nekonal.
Že náš tým trápí značná kolísavost výkonů, to je věc notoricky známá. Opět jsme dokázali zaskočit papírové favority a následně prakticky v totožné sestavě totálně vyhořet s o třídu slabším protivníkem. Úvodní vítězství nad Dodo´s kings bylo z té první kategorie, byť soupeř nakonec sestoupil. Navíc jsme objevili novou střeleckou hvězdu, Michal Vrtiška přišel na zkoušku, třikrát utekl obraně, nasázel hattrick a nebylo pochyb o tom, že u nás zůstane.
V souboji s mladíky Dukly sice Michalovo kouzlo fungovalo dál, jeho dva zásahy ale proti techničtějšímu soupeři stačily pouze na zmírnění porážky. Jelikož jeden z předsezónních favoritů Jawa Team se hned zkraje podzimu rozpadl, měli jsme po třech kolech na kontě kvalitní čtyřbodový základ.
Dobrý dojem z první poloviny sezóny ještě umocnila vydřená výhra nad přímým konkurentem v boji o záchranu Ya Bastou. Konečně se střelecky prosadil dispečer naší ofenzívy Mirek, Michal se dál vezl na střelecké vlně a při tlaku soupeře v druhé půli se zaskvěl nejlepším podzimním výkonem Pavel.
Nebývalé pohody a absence tlaku jsme chtěli využít dál a na třetí pokus konečně skolit Morovou ránu, která nás na jaře vyřadila z Ligového poháru. První poločas jsme takticky zvládli na jedničku a dokonce otevřeli skóre. Po pauze si ale vybral slabší chvilku Pavel, začali jsme hrát chaoticky a zkušený soupeř dvěma góly dokázal, že si postup z této skupiny jednoznačně zasloužil.
Z trochu smolné porážky 1:2 jsme se ale dokázali oklepat a v derby jsme přehráli 3:1 Prase i s exligistou Daliborem Slezákem v sestavě. Na podzim naposledy ukázal svůj ofenzivní potenciál Michal, k dalším dvěma gólům navíc přidal i černou práci, když dokázal ve druhé půli uhlídat právě nebezpečného Slezáka.
Třetí výhra z pěti zápasů, k tomu kontumace a jen dvě těsné porážky, na konci října jsme nečekaně zůstávali v postupové hře, navíc bezpečně vzdáleni záchranářským starostem. Těžký duel se Speciálem Bráník nám však nastavil nepříjemné zrcadlo, prohra 1:5 s o parník lepším protivníkem byla ještě milosrdná.
Do krize jsme zabředli v předehrávce se Žižkovem, netradiční úterní termín nás donutil improvizovat, v brance se objevil dokonce Mirek. Byť jsme opět vedli, tak stejně jako proti Morovce jsme zápas po přestávce ztratili, v tomto případě ale jednoznačně zaslouženě. Jelikož ale týmy na spodku tabulky začaly bodovat, bylo nám najednou nepříjemně horko.
Dva body proti ohroženému Albuquerque nás měly hodit do pohody a udržet v klidném středu, místo toho jsme ale předvedli horor na všech frontách a jen s vypětím všech sil jsme v závěru stáhli třígólový náskok soupeře. Urvaný bod sice znamenal záchranu dvě kola před koncem, týmové výkony však žádný velký optimismus nezajišťovaly.
Série bez vítězství se protáhla na čtyři utkání tam, kde se to čekalo snad úplně nejméně. Proti nejhorší obraně skupiny jsme byli jasným favoritem, jenže Ansámbl na rozdíl od nás měl o co hrát a bojovností urval zaslouženou výhru 2:0. Náš příspěvek do historie tohoto zápasu se nedal nazvat jinak než trapasem, právě tady se ukázalo, jak moc nám chyběla bojovnost Jirky Dymáka, který vynechal celou sezónu kvůli dlouhodobým zdravotním problémům.
V této situaci se úspěch proti o postup bojující Cerveze zdál být utopií. Jenže ne nadarmo máme právě s tímto soupeřem v Hanspaulce nejlepší vzájemnou bilanci. Na zmrzlé Mikulovce jsme dali dohromady zbývající síly, sešla se dobrá sestava a hlavně jsme jednou nemuseli obětovat Matěje do branky. Náš kapitán se "odvděčil" dvěma góly, v křeči hrající soupeř se na nic nezmohl a na poslední chvíli jsme urvali místenku v horní polovině tabulky.
Pokud budeme brát první sezónu po návratu jako testovací, tak jsme si ověřili, že na "to" rozhodně máme. Co to však znamená? Na boj o holé přežití jsme většinu času hráli příliš dobrý fotbal, postupová pohádka nám také byla na hony vzdálená. Bylo to dobré, leč ve výsledku jen průměrné vystoupení. Školní terminologií trojka, která nenaštve, ale ani nepotěší. Zvlášť poslední zápas ukázal, že strop tohoto týmu leží ještě o kus výš. Teď jen chtít si stoupnout na špičky a zkusit se ho dotknout...
Žádné komentáře:
Okomentovat