Vyzpovídali jsme... Martina a Ondru Matesovy

Poprvé se „obětí“ rozhovoru stali dva hráči. Oba již od nás odešli, oba do stejného klubu a oba byli velkými oporami týmu. Jeden drží rekord v počtu gólů vstřelených v jedné sezóně a druhý v brance se mohl pyšnit obdivem celého týmu a hlavně pak obrany, která se na něj mohla plně spolehnout. MARTIN a ONDRA, prostě bratři MATESOVÉ! Jaká pro ně byla změna týmu, jak se jim vede a jak vše vidí s odstupem?

Jak se daří v Ústavanu? Jaká byla sezóna?
Martin: Z osobního pohledu byla zatím asi jedna z nejúspěšnějších v Hanspaulce. I když tu poslední ve Sviních považuju taky docela za úspěšnou, ač nebyla ohodnocená postupem. Na Ústavan si nestěžuju, dobrá parta a zatím dobrý výsledky. Uvidíme, co sedmička.
Ondra: Já plně souhlasím, statistika hovoří sama za sebe (Ondra byl se šesti čistými konty statisticky nejlepším brankářem skupiny, pozn. red.). To bylo taky lepším týmem…
Martin: Hele Ondro, nezapomeň, kam děláme rozhovor... (smích)

Dokázali byste srovnat Svině a Ústavan?
Martin: Co se týče zázemí, tak je to nesrovnatelně lepší ve Sviních, i když i mistr tesař se někdy utne... (smích) Jinak fotbalově je určitě lepší Ústavan. Co se týká party, tak lidi tam drží víc při sobě. Hlavně chodí víc společně do hospody a to nejen po fotbale. Ve Sviních se často stávalo, že ani po fotbale se třeba nikam nešlo. I když já jsem taky se Sviněma do hospody moc nechodil.
Ondra: Organizace je ve Sviních rozhodně lepší. Já se někdy klepu, jestli se vůbec sejdem na zápas, ale jinak jsou to větší fotbalisti a podle toho k tomu taky přistupujou. Ve Sviních je to spíš takový rodinný.
Martin: No ve Sviních je fotbal spíš takovej druhořadej. Nebo ne úplně druhořadej, ale prostě se na to neklade takovej důraz.

Co se vám ve Sviních nejvíc líbilo a co naopak nelíbilo?
Martin: Líbily se hlavně stránky, různý fotky, komentáře a články. A taky všechny vyhraný zápasy během úspěšný sezony. A nelíbily se mi ty všechny stupidní hádky po každým prohraným zápase. Nebo co občas vyvedl Róza. Já ho znám dlouho a občas jsem tu červenou kartu od něj čekal.

Kdybyste měli říct jednu věc, která Sviním oproti Ústavanu chybí, tak co by to bylo?
Ondra: Týmový duch.

Martine, při pohledu do statistik jsi sice nejlepší střelec Ústavanu, ale hned v závěsu za tebou jsou dva další hráči. Rozhodně už dávání gólů neleží jen na tobě...
Je to samozřejmě rozdíl. Mně určitě víc sedí ta role vůdce, kterou jsem měl ve Sviních, ale zas je určitě příjemný, že dá gól taky někdo jiný. Má to ale i svoje stinné stránky, že víc střídám a hraju třeba jenom půl zápasu. To ve Sviních jsem skoro nestřídal.

Ondro, je pro tebe jako pro gólmana jednodušší, když chytáš za obranou v Ústavanu, kde jdou na tebe třeba tři střely za zápas, nebo když jsi ve větší permanenci?
Mě se chytalo líp ve Sviních, protože jsem tam měl víc zákroků a byl jsem pořád ve hře. Víc to na mně záleželo. Teď mívám dva tři zákroky za zápas a to jsou většinou gólový šance.

Jak jste z pohledu soupeřů sledovali naší podzimní sezónu?
Martin: Zhodnotil bych jí jako neúspěšnou. Z hlediska umístění, výsledků i atmosféry v týmu. Hlavně co se týče té nálady - když jsem třeba na stránkách četl hádky na diskuzi. To mluvilo samo za sebe, ale i my jsme se s váma po derby taky chytli. Ale celkově mohla být sezóna rozhodně lepší.
Ondra: Já myslím, že to bylo dobrý, až na to pískání.
Martin: Je pravda, že ten odečet to hodně zkresluje.
Ondra: Navíc ta skupina byla o hodně těžší než na jaře. Nejen proto, že jsme tam byli my (Ústavan, pozn. red.), ale i Ya basta! nebo Nalejto.

Jaký byl nejhezčí okamžik ve Sviních, na který budete dlouho vzpomínat?
Určitě Chroustovka, na tom se oba shodneme. A víceméně celá naše poslední sezóna.
Martin: Hlavně celkově ten zápas. Podle mě je to nejlepší zápas za Svině, co jsme hráli
Ondra: Pro mě určitě můj gól v tom zápase.

Jak byste zhodnotili nové posily, vlastně vaše nástupce?
Martin: My jsme je moc hrát neviděli. Pavel vypadá vcelku dobře. Davida známe odmala, je to šikovnej kluk, jen to občas trochu fláká. Ríša je takovej dravec. Je ale dost ztřeštěnej a nevyřáděnej, snad se časem zklidní. Ondru jsme viděli jednou v tělocvičně, to se nedá soudit...

Jak teď vidíte postupové šance Sviní?
Martin: Já si myslím, že tak v první pětce by Svině být měly a postup je klidně možnej. Záleží ale na tom, jestli bude chodit Matěj Kuncíř, Marek Viták, prostě ty osobnosti týmu...
Ondra: Já myslím, že do třetího místa byste být mohli.

Jak vidíte svoje šance na návrat do týmu?
Ondra: Je to asi nereálný. Šanci na návrat vidíme nulovou. I kdyby se Ústavan nedej bože rozpadl, tak by nám stejně přišlo blbý se vracet. Bylo by nám to hloupý vůči vám, navíc tam máte teď dost nových lidí. V současnosti to prostě vidíme takhle.

Pořád kroužíme okolo toho odchodu, tak už do toho trochu šlápneme. Jaké byly vaše hlavní důvody k odchodu z týmu?
Martin: No jak už to padlo na začátku. S klukama z Ústavanu jsem chodil na pivo a vídal jsem se s nima častěji. Měl jsem k nim blíž. Pak to bylo trochu i kvůli zklamání z nepostupu. Chtěl jsem si prostě i zahrát lepší fotbal.

Odešli byste, i kdybychom postoupili?
Ondra: Já určitě ne.
Martin: Já jsem o tom přestupu přemýšlel už během sezóny a říkal sem si, že by možná bylo nejlepší postoupit se Sviněma a odejít do Ústavanu. Ale zase by bylo blbý to vykopat a nechat tým v sedmičce samotnej.

Proč jste odešli oba dva? To přece není až taková samozřejmost...
Ondra: Bylo to víceméně spontánní a když ještě Štěpán z Ústavanu řekl, že chytat nemusí, tak jsem šel taky.
Martin: Já bych hlavně bez Ondry neodešel. Hráli bychom pak proti sobě a to jsem nechtěl.

Proč jste s tím přišli až těsně před sezónou?
Martin: Prostě jsme vám to chtěli říct všem najednou a celý léto to nějak nevycházelo, až na těch Martinových narozeninách.

Nezalitovali jste někdy toho odchodu?
Martin: Někdy možná jo. Ale jen lehce...

Nepřišlo vám to někdy trochu nefér?
Martin: Nevím, jestli je nefér to správný slovo. Nicméně od vás bylo zase taky nefér, jak jste po nás chtěli to odstupný... Dobrovolně jsme šli hrát a chodili pravidelně na zápasy, tak si myslím. že jsme zase mohli dobrovolně odejít. První měsíc to bylo napjatý, vyvrcholilo to při derby a pak už to bylo myslím v pohodě...

Pojďme už tedy dál. Jak jste začínali s fotbalem?
Martin: Přistěhovali jsme se do Veltěže. Já chodil do třetí a Ondra do první třídy, když jsme oba začali s fotbalem. Takže asi v osmi letech. To jsem ještě hrával pravého obránce. Oba jsme hráli jenom velký fotbal za Veltěž.

Takže vás to odmalička táhlo jen k fotbalu?
Martin: Když jsme dřív bydleli na Kačerově, tak tam kousek byl taky fotbalový klub, ale jen na škváře a nikoho jsme tam neznali, takže se nám moc nechtělo. To ve Veltěži byla spousta kamarádů ze třídy.

Překvapilo mě, že bráchové fandí každý jinému fotbalovému klubu a k tomu jeden v hokeji Slavii a ve fotbale Spartě...
Martin: Já jsem původem sparťan a Ondra s tátou jsou slávisti. A proto jsme občas chodili na hokej do Edenu. A ten hokej mě tam chytil. Proto fandím ve fotbalu Spartě a v hokeji Slavii.

Takže to při derby u vás doma vypadá asi hodně zajímavě...
Ondra: No to teda jo. A nejen při derby. On Martin je nějakej divnej... (smích)

Martine, proč máš na dresu „Matýsek“?
Jméno mi přišlo takový trapný nebo spíš obyčejný a protože se mi říká krom jiného Matýsek, tak jsem si to tam nechal dát.

Martin studuje VŠE. Co ty Ondro, kam se chystáš po střední?
Asi taky na vejšku, ale na stavárnu. Rozhodně nepůjdu v Martinových šlépějích.

Chtěli byste něco vzkázat svým bývalým spoluhráčům?
Ondra: Chtěl bych říct, že jsem klukům vděčný za to, že mě nechali chytat a dali mi šanci hrát Hanspaulku...