Minule jsem na tomto místě lamentoval nad tragickou nepřizpůsobivostí většiny hráčů. To jsem ovšem netušil, jakým způsobem uchopí význam tohoto slova náš čerstvý exspoluhráč Ondra...
Přišel k nám s vizitkou slušného střelce, který však často mění kluby. Tomu prvnímu příliš nedostál, tomu druhému stoprocentně a záhy jsme měli pochopit proč.
Ondra měl od počátku problémy s pochopením, jak náš tým funguje, že v něm existuje jakási nepsaná hierarchie a dlouhodobě utvářené vztahy. Nedošlo mu, že se před ním jako před nováčkem nikdo neposadí na zadek a respekt spoluhráčů si musí nejdříve zasloužit.
I my jsme ale možná udělali chybu v tom, že jsme mu dostatečně jasně nevysvětlili, jaká je jeho pozice v týmu a necha-li ho si podřezat vlastní větev. Fotbal je kolektivní hra a sólování na hřišti i mimo něj v něm nachází uplatnění jen velmi obtížně. A tohle byl možná Ondrův největší problém.
Na hřišti vedl svou soukromou válku podle husitského hesla „Proti všem“, pohříchu i proti vlastním spoluhráčům. A tahle taktika zkrátka neměla šanci na úspěch. Proto skončil tak jak skončil a jeho nový tým si bude muset dávat velký pozor, aby nešlápl vedle jako my...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat