Vyzpovídali jsme... Lukáše Klimka

Před rokem byl ještě neznámým kamarádem Jirky Dymáka, který jej k nám přivedl po své první sezóně a oba k naší radosti zakotvili v Modrých Sviních. Dnes po dvou sezónách je LUKÁŠ KLIMEK oporou obrany i útoku a v týmu má své pevné místo, což dokazuje i jeho dvojnásobné zvolení hráčem sezóny.

Sezóna je za námi, dotazníkové hodnocení již také proběhlo a prázdniny nabírají na obrátkách. Vrátím se teď ale na začátek. Co jsi čekal, když jsi vstupoval do Sviní? Instruoval tě Jirka dobře?
Celé mé působení v Modrých Sviních začalo, dalo by se říct, díky maturitě. Kvůli velkému počtu maturantů v našem dřívějším týmu Dragers jsme byli nuceni na sezónu přerušit Hanspaulku a bohužel už se nám potom nepodařilo opět složit tým, se kterým bychom mohli hrát. Tehdy mi Jirka nabídl jít hrát za Svině. Popravdě jsem od toho neočekával nějakou velkou změnu oproti působení v dřívějším týmu, protože jsem znal Svině z několika přáteláků. Věděl jsem, jak asi hrajete a samozřejmě mi Jirka něco málo o týmu řekl.

Takže šok se nedostavil? Jirka asi referoval dobře a hned první sezónu u nás jsi se chytil. Postup jsi ale asi nečekal, ne?
Šok se nedostavil, to máš pravdu. Také jsem možná sám od sebe nečekal, že hned první sezónu se mi podaří být nejlepším střelcem, ale je to určitě i tím, že se mi podařilo docela dobře zapadnout do týmu. Tedy alespoň si to myslím. Navíc na hodně gólů mi nahrál právě Jirka, s kterým jsme řekl bych už skvěle sehraní. Co se týče postupu, tak mě to trochu překvapilo, protože Svině vlastně hned sezónu před tím postoupily z 8. do 7. ligy. Takže hned další postup - parádní první sezóna.

To, že jsi se ve Svinských srdcích skvěle zabydlel je bez debaty. Dokazuje to i fakt, že hned první sezónu jsi byl v anketě vyhlášen nejlepším hráčem a stal jsi se i nejlepším střelcem. Na jaře jsi se nenechal zahanbit a ještě jsi skóre vylepšil. Jak budeš vzpomínat na jarní sezónu?
Mám trochu rozporuplné pocity, protože osobně jsem měl opět docela dobré statistiky, i když mi některá utkání nevyšla. Na druhou stranu jsme sestoupili a to je velká škoda. Myslím že jsme ukázali, že na šestou ligu máme. Je ale třeba si z toho také něco odnést do budoucna. Například jsme určitě získali spoustu užitečných zkušeností, které se nám budou velmi hodit v další sezoně.

Docela dobré statistiky… Ke svým dalším šesti gólům v kolonce nejlepšího střelce jsi tentokrát přidal i čtyři asistence, opět obsadil post nejlepšího hráče a tak dále. Vytkl by jsi nám nebo dokonce sobě něco ohledně této sezóny?
Jak už jsem řekl, mně osobně se pár zápasů nepovedlo. Zkazil jsem nějaké přihrávky, nedal šance, ale takový je fotbal a sport obecně. Někdy se daří, jindy ne. Jinak za stěžejní či rozhodující bod, který zapříčinil náš sestup, považuji určitě poslední zápas. Ten jsme nezvládli, i když jsme to měli ve svých rukách.

Jak by jsi vyprávěl o našem krachu v posledním zápase, kdyby jsi ten zápas měl přiblížit někomu, kdo nebyl na hřišti ani na „tribuně“? V čem byl „zakopaný pes“?
Ten zápas se nevyvíjel dobře už od příchodu do kabin, kde seděl i tým soupeře. Někteří hráči dost možná pod vlivem toho, že nám i soupeři stačí remíza na záchranu a soupeř ještě naznačoval něco v tom smyslu, že se bude hrát na remízu, podcenili začátek a nám se do branky začal valit jeden gól za druhým. Až někdy za stavu 1:4 jsem začali hrát a postupně snižovat na stav 3:4. V drtivém závěru jsme bohužel neměli to potřebné štěstí, aby tam ten jeden gól padl, i když visel na vlásku. Škoda, ale prohráli jsme si to sami svojí nekoncentrovaností v začátku utkání, kdy jsme dostali zbytečné góly.

Aspoň rozlučka se sezónou nebyla poznamenaná sestupovou náladou. Co jsi vůbec říkal na Svinské „tradice“? Rozlučky, hospody, schůze nebo prezidenta?
Je to určitě zajímavý a docela mi to imponuje, i když sem se nezúčastnil mnoha těchto akcí. Rozhodně ale závěrečná rozlučka byla velmi povedená. Jen doufám, že se tato „tradice“ neporuší i na podzim, i když to je asi nemožný.

Rozlučky u Matěje po jarních sezónách jsou opravdu vždy vydařené. Škoda jen, že podzimní sezóny končí až tak pozdě. Tedy ani náš prezident a klubové schůze tě nevyvedly z poklidu?
Musím říct, že první klubová schůze, které jsem se zúčastnil někdy na podzim, mě trochu překvapila svou profesionalitou, když měl prezident připravený celý harmonogram schůze v bodech. Místy mi to přišlo až komické. Jak se všichni dohadovali, překřikovali, hlasovali a volili. Na druhou stranu to ukazuje, jak to naše vedení bere vážně a dělá pro Svině opravdu dost.

Nemusíš se bát ztráty profesionality. Jarní klubová schůze jen svou formou, ku překvapení všech, vybočovala ze zaběhnutých zvyků. Předpokládám, že na dalších schůzích se všemi oplakávaný harmonogram opět vrátí. Sezóna je v dnešních dnech ale již minulostí a prázdniny jsou v plném proudu. Jak je trávíš?
Vzhledem k tomu, že jsem skončil zkouškový už koncem května, tak už mám prázdniny docela dlouho. Zatím jsem byl na pár dnů v Londýně, ale jinak jsem je trávil pracovně. Teď mě ještě čeká cykloakce s Jirkou a kamarády v Sedmihorkách a výlet do Budapešti za kamarádkami. Jinak než mi opět začne škola se ještě chystám pracovat a v září plánuju výlet do Milána.

Takhle mají vypadat prázdniny cestovatele, pěkná sbírka míst. Konec zkouškového na konci května je asi snem mnoha studentů, kteří ti teď pořádně závidí. Jak se tohle člověku podaří? Případně na jaké škole?
Jestli chceš tohle zažít, tak u nás na VŠE to není zas až takový problém. Já jsem měl navíc štěstí, že mi zkoušky vyšly poskládat dobře a poslední jsem měl 27.5., takže už si měsíc a půl užívám volna.

Hned bych s tebou vyměnil měsíc zkouškového za tvůj měsíc prázdnin. Jak probíhá tvoje příprava na podzimní sezónu? Trénuješ na návrat do šesté ligy?
Zatím si akorát lehce udržuji fyzičku tenisem a teď mě čekají ta kola. Jinak se nijak výrazně nepřipravuji, i když koncem července už mi začínají tréninky ve velkém fotbalu, takže už se konečně dotknu i míče. Už mi to chybí. Doufám, že se mi podaří dobře potrénovat a načasovat formu i na Hanspaulku a pomoct Sviním opět k postupu do šesté ligy.

Věříš?
Věřím, kdybych nevěřil, tak by ani nemělo cenu se o to pokoušet. Myslím si, že i po této sezóně, kdy jsme odehráli několik velmi vydařených zápasů s kvalitními soupeři, se nám podaří znovu postoupit.

Lukáše fotbalistu známe, Lukáše na párty už také známe, Lukáše cestovatele jsme teď docela poznali. Jakého Lukáše ještě neznáme? Co ty zvěsti o rybaření a focení?
Něco na tom určitě bude. Já rybařím už od svých šesti let, kdy mě k tomu přivedl táta. Můj zatím největší úlovek je kapr „desetikiláč“, ale tuto hranici bych chtěl v dohledné době opět posunout. Co se týče focení, tak je to můj obrovský „kůň“. Rád fotím hlavně přírodu a architekturu. Už jsem si vyzkoušel i fotit modelky na workshopu, ale moje hlavní „specializace“, i když to lidi překvapuje, jsou vážky.

Lukáš jako druhý Dan Bárta? Vyměnit modelky za vážky je celkem originální volba...
Je pravda, že Dan Bárta mě i trochu inspiroval svými fotkami, které jsou opravdu velmi kvalitní. Docela mě překvapuje, že to o něm víš, protože většinou když to někomu řeknu, tak tomu nevěří. Fotím na digitální zrcadlovku Canon EOS 300D. Už ho mám 4 roky, takže má něco za sebou.