Na vlastní oči... Mácháč 2005

Jako každý rok jsme se počátkem července vydali na letní oddechovou akci. Naším cílem byl autokemp Klůček na břehu Máchova jezera. Je neuvěřitelné, že to byl již 4. ročník našeho „soustředění“. Pomalu začíná pravidelností konkurovat CzechTeku (jen ta účast kolísá stále v poměru jedna Modrá Svině ku 400-500 technařům). Policie si nás díkybohu všímá zatím také o dost méně, i když různí „sekuriťáci“ a vyhazovači už nás po letošku vedou v patrnosti... Po přípravách, které obnášely hlavně nákup vybraných pochutin v dostatečném množství a zabalení všeho potřebného, jsme se ve dvou skupinkách (první autobusem a druhá plně naloženým Michalovým autem) vydali směr Doksy u Máchova jezera.

Osm minut od postupu

Opět jsme sahali po postupu až do samého konce. Dokonce jsme už drželi v ruce kliku od brány do sedmičky, přesto i tentokrát zůstáváme kus pod vrcholem. Postup nám unikl jen o pověstný vlásek, přesněji o osm minut, které dělily nešťastný Petrův odkop a poslední hvizd hanspaulského jara.

Sezónní hodnocení hráčů - Jaro 2005

Hvězdy, dříči, smolaři i ztracenci - prostě Modrý Svině. Jak se vedlo jednotlivým hráčům v sezóně Jaro 2005?

„Sedmička“ na obzoru?

Ač se to zdá téměř jako včera, od našeho vstupu do Hanspaulky už uplynuly celé dva roky. Co se za tuto dobu změnilo? Z partičky ztracenců, která rozdávala bo-dy takřka na potkání, se stal tým, který už dává hlasitě najevo, že 8. liga je pro něj málo.

Ale opravdu na to máme, nebo nás čeká jen další průměrná sezóna? Najít odpověď bude těžké, pravdu ukáží až ostré ligové zápasy. Přesto už naše účast v Ligovém poháru naznačila, že by to tentokrát vyjít mohlo.

Vyzpovídali jsme... Matěje Kuncíře

V týmu je nováčkem, přestože je naším dobrým kamarádem a spolužákem ze třídy. Do Modrých Sviní ale MATĚJ KUNCÍŘ přestoupil teprve na podzim a stačil odehrát jen pár zápasů. Pak se vážně zranil. Stále ale zůstává velkým příslibem do budoucna. Je skvělým útočníkem s výborným tahem na branku a jeho nasazení a zaujetí hrou hraničí někdy až s neurvalostí k vlastním spoluhráčům. Sešli jsme se spolu po přátelském utkání s Ústavanem. Matěj totiž první poločas odchytal v soupeřově bráně a zbytek zápasu odpískal. Chuť do hry a to, jak se těší na návrat k fotbalu, to vše z něj úplně čišelo. Přijel dokonce na kole. O jeho zranění, názorech a životě bez fotbalu čtěte dále…