Jak na horské dráze

Třetí sezóna v Hanspaulce je za námi a nastal čas bilancování. Bylo letošní jaro úspěšné, bylo obdobím stagnace či dokonce krokem zpět? Neuškodí trochu se ohlédnout do minulosti a poučit se z některých chyb. Jaká tedy byla sezóna Jaro 2004?

V kádru nedošlo přes zimu k žádným výraznějším změnám, nikdo nepřišel a týmu dal sbohem pouze Dung, který stejně příliš nenastupoval a navíc jeho přístup ke klubu byl více než diskutabilní. Přes poměrně širokou soupisku jsme se museli většinu sezóny potýkat s problémy se sestavou.

Zdravotní problémy vyřadily na větší část zápasů ze hry bratry Vitákovy, Vítka Zahradníka i Michala Stodolu, Jirka Vorba z časových důvodů raději vynechal celé jaro. Docházka Vojty Sůvy a Honzy Voldána byla již tradičně sporadická a ani Martin Mates se na zápasech příliš neobjevoval. Více než polovinu utkání tak odehrálo pouze „sedm statečných“ - Tomáš Rosenberger, Ondra Mates, Petr Gregor, Jakub Růžička, Michal Malý, Matěj Komanec a Ota Duben.

Aspoň podle výsledku nejlepší utkání jsme odehráli hned na začátku. Juniorku Pivoje ZM jsme rozstříleli 9:0 a zažili takřka snový vstup do soutěže. Hattrickem se zaskvěl Petr Gregor, naopak Tomáš napsal první díl zatím nekončícího seriálu na téma „Já a rozhodčí“. Protentokrát se ještě karty mazaly...

Po zápase s PNN CK jsme byli na vrcholu. Spolupráce dvojice Tomáš - Matěj odpravila dalšího soupeře a Michal udržel druhé čisté konto. Mohli jsme se tak kochat při pohledu na průběžnou tabulku - 1.místo, 2 výhry, skóre 11:0, co víc si přát? Idyla však trvala pouze týden, do zápasu se Sedmi zbabělými.

Nepřesný rozhodčí, nesportovní soupeř, neproměněné příležitosti a vymyšlená penalta v závěru - to nemohlo skončit jinak než porážkou. Od té chvíle připomínaly naše výkony sinusoidu. Jednou jsme vyhráli, o týden později odcházeli ze hřiště se svěšenými hlavami...

Zájezd do Suchdola ve 4. kole nám sice přinesl ztracené body zpět, v karlínském souboji s CSKA 2001 o týden později jsme ale propadli po taktické stránce a soupeř došel jednoduše k vítězství 5:2. Nepodařily se nám vstupy do obou poločasů a dostali jsme více branek než v předešlých čtyřech zápasech dohromady.

Po zápase s Regentem vypadalo opět všechno růžově a začalo se znovu spekulovat i o útoku na stupně vítězů. Stačila maličkost – porazit Holešovice, se kterými jsme v předsezónních prognózách příliš nepočítali.

Papírově snadný zápas ale odstartoval nejhorší týden v historii klubu. Krutá porážka 0:8 a absolutně zoufalý výkon celého týmu bez výjimky. Navíc jsme v pozápasovém rozpoložení nedokázali zajistit odpískání sobotních zápasů, přišli o šest bodů, spadli ze 4. místa na deváté a bylo po sezóně...

Zbytek soutěže pak byl opět ve znamení výsledkového „jojo efektu“. Utrápené vítězství na Interem Traktor Práčata vystřídal solidní výkon proti Vibromaxu. Opět jsme doplatili na neproměňování vyložených šancí a prohráli 0:3. Z těžkého losu posledních tří kol jsme nakonec vytěžili pouze bod. V pěkném utkání s téměř postupujícím NMB Revival jsme remizovali 1:1 a dali vzpomenout na své lepší časy.

V ligové derniéře proti Nově LFC jsme se chtěli před výbornou diváckou návštěvou rozloučit vítězstvím. Místo toho jsme předvedli přímo učebnicový příklad toho, jak se dá prohrát výborně rozjetý zápas.

Rychle jsme vedli 2:0, ale gól do šatny nás vykolejil a v druhé půli už jsme kupili chybu za chybou. Konečný výsledek 2:6 jako by byl obrazem celé sezóny. Výborný začátek, zaváhání v polovině a takřka kolaps v závěru.

Co dodat? Sezóna nebyla ani výborná, ani úplně špatná - zkrátka průměrná. Dobré zápasy jsou určitě motivací do budoucna a z chyb v prohraných utkáních se můžeme alespoň poučit a zúročit zkušenosti v boji o postup do sedmé ligy. Snad se to tentokrát podaří...