Vyzpovídali jsme... Marka Vitáka

Studoval stejnou školu jako celé jádro Sviní. Do týmu ho přivedl jeho starší bratr Martin a pro většinu z nás byl vždycky tím mladším „Martinem“. MAREK VITÁK byl rozhodně platný útočník, který dokázal přinést oživení. Dnes však už naší starou školu dokončil, není už jen mladším z bratrů a vydal se tak trochu naší cestou, ale svým způsobem. Ještě při plánování tohoto rozhovoru jsme ani netušili, jak moc bude jeho téma aktuální. Po sezóně jsme se totiž dozvěděli, že Marek od nás odchází a zakládá s kamarády ze třídy vlastní klub. Takže teď vám představujeme jeho zpověď a zároveň se s Markem loučíme...

Slyšel jsem zvěsti o tvém odchodu z týmu. Osvětlíš mi tuhle situaci nějak?
Ano, je to pravda. Začnu hrát s kluky z bývalého a našeho společného gymnázia.

To je velká škoda. Čím tě odlákali od nás, k tomu ještě z postupujícího týmu?
Je to opravdu složité! My jsme si to slíbili už po maturitě, ale nestihli jsme termín na podzimní část Hanspaulky. Vždycky jsem chtěl mít takový třídní tým. Záviděl jsem, že už je vlastně tak dlouho po maturitě a vy se pořád scházíte a přátelíte! U mě byl i problém v tom, že mě to dřív mezi vámi moc nebavilo. Díky maturitě jsem na jaře nehrál vůbec a teď na podzim jsem přišel jen párkrát na začátku. Něco se vyhrálo, něco se prohrálo a nijak zvlášť mě to nebralo! Nechodil jsem si s vámi potom večer sednout.
Nikdy jste mi taky nepřišli jako pořádný tým. Pořád jste se jen hádali o blbostech. Právě to hádání o blbostech mě fakt štvalo ze všeho nejvíc! Pak ale přišel konec sezóny a všechno se změnilo! Začalo se vyhrávat a prostě hrál se konečně fotbal bez hádek a ostatních věcí, co k tomu nepatří! To vše vyvrcholilo postupem a úplně úžasnou oslavou u bráchy doma. Tam jsem si fakt poprvé připadal jako součást týmu a opravdu skvělého týmu, ale už bylo pozdě. Slib je slib a nemohl jsem se na kluky vykašlat, ale opravdu se mi od vás nechce.

Ty nám taky budeš chybět. Zní to jako taková „Sophiina volba“. Tak k něčemu veselejšímu. Začínáte tedy hned od jara. Jak se budete jmenovat a je v týmu ještě nějaká nám známá osoba?
Na jménu jsme se vlastně ani moc nedohodli. Někdo říkal třeba "kapříci", ale myslím, že to nakonec vyhrálo PRKA. Což vlastně ani nic moc neznamená. Rozhodli jsme se, že si to jméno vybereme vždycky až před utkáním. Třeba Pražský Klub Antifotbalistů nebo První Klub Antitalentů. Prostě pokaždé něco nového! Vede to Lukáš Venclík a pak kluci od nás ze třídy. Třeba Ríša Mareš, Michal Staša a Tonda Vrána.

To z vás budou mít při zpracování zápisů z utkání lidi v Hanspaulce radost. Nebude ti chybět v týmu brácha? Jaký je vlastně hrát s bráchou v jednom týmu? Jste další sourozenecká dvojice, která u nás byla a vlastně je s vámi taky už konec...
Tak teď jsi mě zaskočil! Musím říct, že si to ani moc neuvědomuji, ale taky mi bude chybět! Vždycky se mi na něm líbilo, jak byl do Modrých Sviní blázen. Třeba vždycky když mi nadšeně ukazoval, co udělal nového na stránkách a taky jak zorganizoval tu oslavu. Vždy mi udělalo hroznou radost, když dal gól a nebo se mu dařilo jinak, ale herně jsme si nikdy nesedli! To si rozumím mnohem víc z Tomášem nebo Davidem. Samozřejmě mě tak trošku naštvalo, když jsem slyšel, že dal hattrick nebo že už mě předběhl v bodování, ale stejně jsem mu to vždycky přál! Takže špičkování bylo, ale spíš jen takový hecováni pro zábavu!

Kdo je podle tebe lepší fotbalista?
Bratr má fakt štěstí na to, kam si stoupne, ale fotbalista jsem na 102% lepší já! (smích)

Takže odcházíš ze Sviní spokojený? Sezónu bereš jako vydařenou nejen pro klub, ale i pro sebe?
Pro tým je to rozhodně skvělý úspěch. Vždyť dal branku i Vítek! Mě hodně mrzí, že jsem nechodil častěji nebo když už jsem přišel, tak jsem v sobě měl ještě asi dvě promile. To, že jsem zabral v posledních dvou zápasech, nic moc nemění na tom, že to nebyl můj postup, ale váš!

Přesto, že jsi spíš kritický, tak ses dostal do ideální sestavy, to je určitě pochvala. Máš vlastně nějaký rozumný důvod k tomu, v jakém stavu jsi dorážel občas na zápasy?
To, že umím hrát celkem dobře fotbal, ještě pořád nic neznamená. Myslím, že jsem pro vás nebyl moc platný hráč, nebo jsem tedy aspoň rozhodně mohl byt platnější! Odpověď na tu otázku je jednoduchá. Kdo je probůh v sobotu v deset ráno střízlivý? (smích)

Nebereš ani jako mínus, že se ti nesplní očekávání od příští sezóny, a to cituji: „Že budu nejlepší hráč 7. ligy!“ ?
No ano, to jsem psal ještě v době, kdy jsem myslel, že zůstanu. Být nejlepší hráč osmý ligy taky není k zahození, ne? (smích)

Ale sedmá liga je prostě sedmá liga. Odcházíš od nás, když jsme na dosavadním vrcholu. Jak vidíš vyhlídky na první sezónu s PRKA?
Byl bych rád, kdyby jsme se po každém zápase pěkně „upravili“ v hospodě. (smích) Teď vážně, když chytneme dobrou skupinu, tak to vidím na čelo tabulky. Já osobně bych chtěl být do šestého místa.

Kdy jsi zažil nejlepší období a naopak nejhorší v týmu? Pokud nebudeme počítat letošní postup...
To je těžké. Mám teď v paměti hlavně zážitky z téhle sezóny. Každopádně nejlepší chvíle zažívám vždy, když dám nebo přihraji na gól. Nejhorší je pro mě to neustálý hádání s rozhodčím, se soupeřem a mezi sebou. Přímo utrpením je pak pro mě ještě každý zápas, kdy proti nám hraje nějaký stokilový obr, který vlastně nic neumí a jde se tam spíš jen vyřádit a vymlátit.

Co si myslíš o rozhodčích v Hanspaulce?
Že to jsou chudáci! Pískat dvanácti naštvaným "sviním" na hřišti bych se vážně bál! Proto mě vždycky tak naštve, když se s některými rozhodčími kluci od nás tak hádají! Chápu adrenalin, člověk lehce vyjede, ale vždyť to jsou normální lidi a ne žádní profesionální rozhodčí!

Pravda. Když ale odhlédneme od jejich někdy objektivní obavy o svoje zdraví, co jejich kvalita? V čem je myslíš hlavní příčina těch některých tristních výkonů?
Jsou to prostě amatéři, kteří chodí pískat většinou jen protože musí! Vsadím se, že většina z nich opravdový fotbal nikdy nehrála a ani nikdy nečetla nějaký herní řád. Jsou to prostě amatéři, co dělají spousty chyb.

Teď trochu z jiného soudku. V době, kdy spolu děláme tento rozhovor, jsou tři dny před Štědrým dnem. Máš už dárky?
Většinu ano. Letos to ale u mě bylo hrozně komplikované kvůli škole, protože to byl vážně zápřah. Na střední to v téhle době nikdy nebylo tak perné. Ještě zítra mám jeden předtermín. Snad potom dokoupím ten zbytek!

Nemohu si pořád zvyknout, že už nejsi středoškolák. Co přesně studuješ a kde? Daří se ti a jsi spokojený?
Já si taky ještě nezvykl. Jsem na VŠE na Mezi-národních vztazích. Je to pro mě dost daleko, až na Jižním městě. Jinak myslím, že se mi daří celkem skvěle a jsem opravdu hodně spokojený! Baví mě to a jsou tam dobrý lidi.

Po vánočním shonu přijde výdech a pak opět další běsnění před koncem roku. Silvestra se chystáš strávit jak?
S přítelkyní a se svými kamarády u jednoho z nich na chatě. Také samozřejmě „v lihu“...

Ještě taková nesrovnalost. Tvůj oblíbený klub je Sparta, že ano? Brácha Martin je zarytý slávista. Čím to, že i u bratrů to takhle může dopadnout? Napadá mě, že bratři Matesové jsou na tom podobně.
Ano. Prostě vždycky musí v té rodině být někdo, kdo má rozum na správném místě a fandí Spartě! Jinak já jsem po dědovi a brácha je zase po tátovi. Takže to máme dobře rozdělené! (smích)